Zeptala jsem se klientů, jaké bylo setkání s Krajťou?
Paní Horčicová: „Mám velkého kamaráda - je to had - krajta královská. Když ke mně přijde na návštěvu, vždycky mu řeknu AHOJ a on na mě vyplázne jazýček. Když se ho dotýkám, připadá mi jako hedvábný. Při poslední návštěvě, když jsem ho chovala, otočil se mi kolem krku, byl to velmi hezký pocit. Dává mi sílu. Někdo má strach z hadů, ale já až obdivuju sama sebe, že se nebojím. Jsem celá nadšená, když ho vidím. Úplně se mi tak líbí, že kdyby to šlo, nejradši bych ho měla na pokoji".
Paní Hovorková: „Bylo to moc pěkný. Had byl krásně hlaďoučkej, teplej, moc příjemnej. Je neuvěřitelné, jak hladce se posouval, omotával se mi kolem nohou."
Paní Sedlmajerová: „Bylo to pěkný, dobrej pocit. Hadů se nebojím, pracovala jsem v lese, tam jich bylo hodně."
Paní Janečková: „ Hady nemám ráda, nechtěla jsem ho na krk, ale pohladila jsem si ho." Tak jsme i my rádi, že jsme měli možnost se s krajtou Krajťou seznámit - vizuálně, ale i hapticky. A stejně tak i s jejími sympatickými majiteli.