Novinky a aktuality z našeho domova...

Zámecký šotek

listopad 24
Ve čtvrtek 24. 11. 2016 proběhl v Domově pro seniory na Zámku 12. ročník poetické akce nazvané Zámecký šotek. Jedná se o recitační soutěž, do které se zapojují senioři z různých domovů pro seniory z celé republiky. Letošní účastníci přijeli z Prahy z Chodova, z Pyšel, Dobřichovic, Přelouče, Skutče a nemohli chybět zástupci obou heřmanoměsteckých domovů. Soutěžící jsou rozděleni do dvou kategorií - v kategorii A je přednášena báseň nebo povídka od převzatého autora a hodnotí se přednes díla, letos se v ní utkalo 6 soutěžících. Do kategorie B se zapojují tvořiví jedinci, kteří se mohou pochlubit vlastní poetickou tvorbou - ať již sami nebo ji za ně někdo přednese (vyslechli jsme si pohádku, povídky či básně od devíti autorů).
Náš domov se této příjemné, poeticko - kulturní akce pravidelně účastní, v posledních letech je naší pravidelnou zástupkyní paní Marie Švadlenková. Její výborné paměťové schopnosti, které v loňském roce předvedla při přednesu básně Spartakus od Jaroslava Vrchlického (11 slok), by jí mohla řada z nás mladších závidět. Přítomná odborná porota její snahu odměnila v roce 2015 třetím místem. V letošním roce si paní Švadlenková pro přednes na zámku vybrala „lehčí kus", a to kratší báseň Má hvězda od K. H. Borovského.

Premiéru na akci Zámecký šotek v letošním roce měla naše klientka Ing. Eva Janovská. A nutno předestřít, že to byla premiéra v plném lesku! Paní Janovská se zpočátku obávala soutěže zúčastnit kvůli zhoršenému zdravotnímu stavu. Nakonec si ale dodala odvahu oprášit své řečnické dovednosti z mládí, kdy byla členkou divadelního a pěveckého spolku v Pardubicích. Již tehdy, bezmála před šedesáti lety, vystupovala se smutným příběhem s názvem Hovoří matka spisovatele Jiřího Marka na mezinárodní soutěži v Praze. Příběh vypráví žena, která ze zamřížovaného vagonu plného žen viděla v průvodu s ostatními dětmi jít na smrt své vlastní dítě. Přežila smrt svého muže i synáčka a „za všechny matky světa, které mají tisíce jmen", varuje před hrozbou války a před umíráním dětí, jež se „na prahu smrti ptají, je-li slunce tak velké jako jejich talířek." Již z těchto vět na čtenáře dýchá nezměrný smutek a tíha, za pomoci které chtěl autor vyjádřit přání neznámé ženy. Paní Janovská procítěně a s důrazem na vše bolestné a podstatné odvyprávěla text příběhu, celý zpaměti. A sál Rytířského zámku ani nedýchal. Poselství, tak silné, bylo přeneseno do dnešní doby, kdy si nejsme jisti nemožností vzniku válečného konfliktu. Následný intenzivní potlesk vyjádřil úctu k myšlence díla, ale hlavně k poetickému přednesu i neskonalé paměti paní Janovské. Ačkoliv ostatní přednášející v kategorii A měli také velkou snahu zaujmout a jejich verše, zahrnující vzpomínky na mládí, na životní vzestupy i pády a další témata, byly poutavé, významný zážitek z přednesu paní Janovské přetrvával i v členkách poroty, které se nakonec rozhodly ocenit její výkon hlavní cenou - 1. místem. Údiv v očích, velká radost i dojetí paní Janovské bylo na ní znát a smíšené pocity vstřebávala ještě při melodickém kulturním vystoupení šansoniérky Markéty Burešové, které příjemně zakončilo poetickou atmosféru celé akce. Ze Zámku jsme odcházely obtěžkány cenami i občerstvením, protože přičinlivé organizátorky dopřávaly i našim chutím nezměrné požitky. Odcházely jsme s krásným pocitem příjemně stráveného dne plného poezie, což rozzářilo podzimní den objektivně zatažený mlhou. Pro mě, a věřím, že i pro paní Janovskou, paní Švadlenkovou a ostatní všechny zúčastněné, to byl opětovný impuls k tomu, že život se dá i přes veškeré zdravotní neduhy naplno žít ve věku více jak 80 let, pouze záleží na tom, jak k němu přistupujeme, jak, čím a zda ho naplníme.

« ZPĚT